Demokracie mezi volbami

20 lekcí, jak nezůstat jen přihlížejícím

Demokracie nestojí jen na institucích. Stojí i na tom, co dělají lidé, když jsou tyto instituce pod tlakem.

Americký historik Timothy Snyder vydal v roce 2017 knihu On Tyranny: Twenty Lessons from the Twentieth Century. Na zkušenostech Evropy 20. století v ní formuloval dvacet krátkých lekcí o tom, jak se mohou obyčejní lidé chovat ve chvíli, kdy jsou demokratická pravidla a instituce oslabovány.

Nejde o návod, koho volit.

Jde o připomínku, že demokracie nekončí vhozením hlasovacího lístku do urny.

Níže najdete našich dvacet českých vysvětlení inspirovaných Snyderovými lekcemi. O zdroji inspirace

Volby dávají mandát vládnout. Nedávají mandát vládnout bez kontroly a bez odpovědnosti.

Dvacet lekcí

  1. 1. Neustupujte předem

    Moc často získá víc prostoru ne proto, že si ho okamžitě vynutí, ale protože jí lidé sami předem ustoupí.

    Nemusíte porušovat zákony ani se stavět do role hrdiny. Důležité je nevzdávat dobrovolně práva a principy, které stále platí.

  2. 2. Braňte nezávislé instituce

    Soudy, média, parlament, univerzity nebo kontrolní úřady nejsou nezávislé automaticky navždy.

    Jejich skutečná síla závisí také na tom, zda veřejnost chápe, proč existují, a všímá si pokusů oslabit jejich nezávislost.

    Jak fungují Česká televize a Český rozhlas →Jak funguje Senát →Jak funguje Poslanecká sněmovna →

  3. 3. Nedovolte, aby jedna politická síla ovládla všechno

    Demokratické volby mohou dát jedné straně nebo koalici silný mandát.

    Demokracie ale potřebuje také opozici, možnost politické soutěže a instituce, které nejsou podřízené jedné politické moci.

  4. 4. Nebuďte lhostejní k tomu, co se děje kolem vás

    Veřejný prostor vytvářejí i malé každodenní reakce lidí.

    Symboly, výhrůžky nebo ponižování určitých skupin se mohou stát běžnou součástí společnosti právě tehdy, když jim okolí přestane věnovat pozornost.

  5. 5. Držte se profesní etiky

    Lékař, policista, voják, soudce, novinář nebo úředník má profesní pravidla i proto, aby nebyl pouze vykonavatelem momentální politické vůle.

    Instituce často selhávají až tehdy, když lidé uvnitř přestanou brát vlastní profesní odpovědnost vážně.

  6. 6. Buďte obezřetní vůči ozbrojeným skupinám mimo běžnou státní kontrolu

    Demokratický stát má jasná pravidla pro použití síly a odpovědnost policie a armády.

    Paralelní nebo stranicky loajální ozbrojené struktury mohou tuto hranici nebezpečně rozmazávat.

  7. 7. Pokud máte v rukou zbraň nebo státní moc, přemýšlejte o své odpovědnosti

    Příkaz sám o sobě nezbavuje člověka veškeré osobní odpovědnosti.

    Zvlášť lidé, kteří mohou použít státní donucení, mají důvod znát zákonné hranice své pravomoci.

  8. 8. Nebojte se vystoupit z davu

    Je snadné přizpůsobit se názoru okolí, zvlášť když se zdá být většinový.

    Demokratická společnost ale potřebuje lidi, kteří dokážou slušně říct „nesouhlasím“ i tehdy, když to není pohodlné.

    Kritika politika, kterého jste sami volili, není zrada vlastního hlasu. Je to součást odpovědného občanství.

  9. 9. Chraňte význam slov

    Když veřejná debata začne stát jen na heslech, nálepkách a opakovaných frázích, složité problémy se snadno změní na jednoduché příběhy o „nás“ a „nich“.

    Čtěte delší texty, porovnávejte významy a nenechte politický jazyk přemýšlet za vás.

  10. 10. Trvejte na faktech

    Demokracie potřebuje společný základ reality, i když se lidé neshodnou na jejím výkladu.

    Má smysl rozlišovat mezi ověřitelným faktem, názorem, předpovědí a politickým tvrzením.

    Data → kontext → vlastní názor.

  11. 11. Ověřujte a pátrejte po zdrojích

    Nesdílejte něco jen proto, že to potvrzuje váš názor.

    Hledejte původní dokument, celý výrok, hlasování, zákon nebo data a teprve potom si dělejte závěr.

  12. 12. Mluvte s lidmi i mimo internet

    Politika není jen feed sociální sítě.

    Osobní kontakt s lidmi, kteří mají jinou zkušenost nebo názor, připomíná, že společnost není rozdělena jen do několika internetových táborů.

  13. 13. Buďte občanem i ve skutečném světě

    Kliknutí na „To se mi líbí“ není jediná forma občanské účasti.

    Přijít na zastupitelstvo, podepsat petici, napsat poslanci, zúčastnit se demonstrace nebo kandidovat má jiný druh dopadu.

  14. 14. Chraňte svůj soukromý život

    Informace o člověku mohou být prostředkem nátlaku stejně jako prostředkem služby.

    Přemýšlejte, komu poskytujete osobní data, co zveřejňujete a jak snadno lze digitální informace spojovat.

  15. 15. Podporujte věci, na kterých vám záleží

    Občanská společnost nestojí jen na státu a politických stranách.

    Spolky, nezávislá média, dobrovolnické organizace a další veřejně prospěšné projekty existují také proto, že jim lidé věnují čas, práci nebo peníze.

  16. 16. Sledujte, co se děje v jiných zemích

    Politický vývoj málokdy probíhá úplně izolovaně.

    Zkušenosti jiných demokracií mohou ukázat, které instituce jsou zranitelné, jaké pojistky fungují a jaké chyby už někdo udělal před námi.

  17. 17. Všímejte si nebezpečného politického jazyka

    Zpozorněte, když se z politických odpůrců stávají „nepřátelé“, když někdo požaduje mimořádná opatření bez jasných hranic nebo když se celé skupiny lidí přestávají popisovat jako jednotlivci.

    Slova sama ještě nejsou činy. Mohou ale změnit to, jaké činy společnost začne považovat za přijatelné.

  18. 18. V krizi zachovejte klid a ptejte se na pravidla

    Krize může vyžadovat rychlá a mimořádná rozhodnutí.

    Právě tehdy má smysl ptát se:

    • Kdo získává nové pravomoci?
    • Na jak dlouho?
    • Kdo jejich používání kontroluje?
    • Kdy mimořádná opatření skončí?
  19. 19. Vlastenectví není totéž co loajalita k vládě

    Stát, země, vláda a konkrétní politici nejsou jedna věc.

    Člověk může respektovat svou zemi a zároveň velmi ostře kritizovat její vládu nebo její rozhodnutí.

    Kritika vlády není kritikou České republiky.

  20. 20. Buďte tak odvážní, jak dokážete

    Občanská odvaha nemusí znamenat velké hrdinské gesto.

    Někdy znamená položit nepříjemnou otázku, zastat se člověka, ozvat se proti lži nebo prostě neudělat něco, o čem víte, že je špatně.

Zdroj a inspirace

Inspirace: Timothy Snyder – On Tyranny

Tato stránka vychází z dvaceti lekcí amerického historika Timothyho Snydera z knihy On Tyranny: Twenty Lessons from the Twentieth Century (2017). Nadpisy a vysvětlení na NechciVolit.cz jsou vlastní českou adaptací. Pro hlubší historický kontext doporučujeme původní knihu.

Demokracie nekončí volbami.

Volit někoho neznamená dát mu bianco šek na celé volební období.

Kritika politika, kterého jste sami volili, není zrada vlastního hlasu. Je to součást odpovědného občanství.

Volby dávají mandát vládnout. Nedávají mandát vládnout bez kontroly a bez odpovědnosti.

Co můžu dělat mezi volbami →

Kam dál