Jak fungují Česká televize a Český rozhlas

Slovo „veřejnoprávní“ se používá často, ale málokdy se vysvětluje. Rozdíl mezi médiem veřejné služby a státním médiem není v tom, kdo vysílá zprávy, ale v tom, kdo o médiu rozhoduje a odkud má peníze.

Nejde o absolutní protiklad. I médium veřejné služby může být vystavené politickému tlaku a státní médium automaticky neznamená propagandu. Rozdíl je institucionální: kolik pojistek stojí mezi politickou mocí a redakcí.

Zdroj: zákon č. 483/1991 Sb., § 1–2; zákon č. 484/1991 Sb., § 1–2.

Zákon ukládá ČT a ČRo konkrétní úkoly. Mezi hlavní patří poskytovat objektivní, ověřené, ve svém celku vyvážené a všestranné informace, přispívat k právnímu vědomí, vytvářet pořady pro všechny skupiny obyvatel včetně menšin, podporovat kulturu a vzdělávání a vyrábět i pořady, které nejsou komerčně atraktivní.

To je dobré odlišit od obecné role médií v demokracii, kterou plní i soukromá média: kontrolují politiky, zveřejňují informace, dělají investigace a dávají prostor různým názorům. Zákonná veřejná služba je navíc: závazek k vyváženosti, regionálnímu pokrytí, kultuře, vzdělávání a informacím v krizových situacích pro všechny.

Zdroj: zákon č. 483/1991 Sb., § 2; zákon č. 484/1991 Sb., § 2.

• Rady jmenují a odvolávají generálního ředitele, schvalují rozpočet a závěrečný účet, kontrolují hospodaření a dohlížejí na plnění veřejné služby. Kandidáty do rad navrhují organizace, které existují alespoň 10 let. Člen rady nesmí mít funkci v politické straně nebo hnutí.
• Generální ředitel řídí instituci a odpovídá radě. Odvolat ho lze jen ze zákonných důvodů, například když instituce opakovaně neplní úkoly veřejné služby a ředitel předtím dostal písemné upozornění.
• Dozorčí komise (5 členů, volí je rada) radě pomáhá kontrolovat hospodaření.
• Parlament: rady každý rok předkládají Sněmovně a Senátu výroční zprávu o činnosti a hospodaření. Sněmovna schvaluje Kodex ČT a Kodex ČRo, tedy zásady veřejné služby.

Zdroj: zákon č. 483/1991 Sb., § 4–9 a 8a; zákon č. 484/1991 Sb., § 4–9 a 8a.

Podle zákona ne. Vláda ani žádný ministr nemá pravomoc dávat ČT nebo ČRo pokyny k vysílání. Nejsou to úřady podřízené vládě. Zákon jde ještě dál: ani rada ani její členové nesmějí přímo zasahovat do výroby a vysílání pořadů.

O obsahu rozhodují vedení a redakce podle zákona a kodexu. Rada dohlíží zpětně: může vydávat stanoviska k programové nabídce a v krajním případě, ze zákonných důvodů, odvolat ředitele.

Zdroj: zákon č. 483/1991 Sb., § 8 odst. 4; zákon č. 484/1991 Sb., § 8 odst. 4; Listina, čl. 17 odst. 3.

Že politik nemůže přímo škrtnout reportáž, ještě neznamená, že je ovlivnění nemožné. Na médium lze působit i nepřímo. Následující přehled popisuje obecné mechanismy, které se v demokraciích řeší, a pojistky, které proti nim má český systém. Netvrdíme, že k některému z nich dnes v ČT nebo ČRo dochází.

• Přímý zásah do obsahu

  Politik nebo úřad rozhoduje, co se smí nebo nesmí odvysílat. V užším smyslu jde o cenzuru.

  Pojistka: Listina zakazuje cenzuru a zákony zakazují i radám přímo zasahovat do výroby a vysílání pořadů.

• Personální vliv

  Politická většina získá rozhodující slovo při obsazování rad, a tím i při volbě nebo odvolání ředitele.

  Pojistka: Rady volí dvě komory, členové nesmějí mít funkci v politické straně a odvolání ředitele je možné jen ze zákonných důvodů.

• Finanční tlak

  Když výše peněz závisí na pravidelném politickém rozhodnutí, může se stát nástrojem odměny nebo trestu.

  Pojistka: Poplatek stanoví přímo zákon a neprochází každoročním schvalováním státního rozpočtu.

• Legislativní změny

  Změnou zákona lze změnit financování, pravomoci rad, způsob jejich volby i rozsah veřejné služby.

  Pojistka: Zákon musí projít Sněmovnou i Senátem; Senát může běžný zákon vrátit nebo zamítnout, Sněmovna ho pak přehlasuje 101 hlasy.

• Autocenzura

  Obecné riziko každé závislé instituce: redakce začne předem zohledňovat, jak zareaguje ten, na kom závisí její existence.

  Pojistka: Proti tomu pomáhají předvídatelné financování, veřejné jednání rad a jasná pravidla odpovědnosti vedení.

Cenzura znamená, že státní moc předem nebo přímo rozhoduje, co se smí zveřejnit. Listina ji výslovně zakazuje. Ne každý zásah do fungování média je ale cenzura. Snížení rozpočtu, výměna vedení nebo ostrá kritika médiem politikem jsou něco jiného.

Přesnější pojmy pro takové situace jsou politický tlak, institucionální vliv, finanční závislost, zásah do nezávislosti nebo omezení redakční autonomie. V tomto článku je proto používáme místo slova „cenzura“.

Zdroj: Listina základních práv a svobod, čl. 17.

• Televizní poplatek: 150 Kč měsíčně, rozhlasový poplatek: 55 Kč měsíčně. Televizní poplatek dostává ČT, rozhlasový ČRo.
• Platí ten, kdo má přijímač, tedy zařízení technicky schopné přehrát vysílání, bez ohledu na způsob příjmu. Fyzická osoba platí jeden poplatek bez ohledu na počet přístrojů; ostatní členové její domácnosti neplatí.
• Firmy a další zaměstnavatelé platí podle počtu zaměstnanců: do 24 zaměstnanců nic, od 25 násobky poplatku.
• Osvobozeni jsou například lidé s nízkým příjmem, nevidomí a neslyšící nebo školy.
• Zákon umožňuje zvýšit poplatek o 6 %, když kumulovaná inflace od posledního zvýšení překročí 6 %.

Zdroj: zákon č. 348/2005 Sb., § 2–7, ve znění účinném od 1. 1. 2026.

Neexistuje jediný „správný“ model. Každý mění, na kom je médium závislé a jaké pojistky ho chrání. Financování ze státního rozpočtu automaticky neznamená cenzuru ani státní médium a poplatek automaticky nezaručuje nezávislost.

Jak to dělají jinde

• Česko (dnes) · ČT, ČRoPoplatek za přijímač stanovený zákonem, placený přímo ČT a ČRo. (Zákon č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích)
• Spojené království · BBCTV Licence – povinná pro sledování živého vysílání a služby BBC iPlayer. (TV Licence)
• Německo · ARD, ZDF, DeutschlandradioRundfunkbeitrag – paušál za byt bez ohledu na to, jaké přístroje v něm jsou. (Rundfunkbeitrag)
• Finsko · YleOd roku 2013 zvláštní daň (Yle-vero) místo televizního poplatku. (The tax-based funding of the Finnish public service broadcaster Yle)

Některé státy financují vysílatele přímo z rozpočtu a vedení jmenuje vláda. Mezi zeměmi se liší hlavně to, jaké pojistky stojí mezi penězi, vedením a redakcí.

To, že je instituce médiem veřejné služby, nezaručuje bezchybnost. Neznamená, že každý pořad bude objektivní, ani že vedení a novináři nemohou udělat chybu. Smyslem systému je vytvořit podmínky pro nezávislost, ne prohlásit médium za neomylné.

Za komunistického režimu (1948–1989) byly rozhlas a televize pod kontrolou státu a vládnoucí KSČ. Svobodná soutěž názorů neexistovala. Po roce 1989 proto zákonodárci hledali model, ve kterém média nebudou nástrojem vlády.

Česká národní rada v listopadu 1991 přijala zákony o České televizi a Českém rozhlasu. Obě instituce vznikly 1. ledna 1992. Pravidla se od té doby několikrát měnila; například po takzvané televizní krizi na přelomu let 2000 a 2001 byl novelizován způsob volby Rady ČT (zákon č. 39/2001 Sb.) a od roku 2023 volí část členů obou rad Senát.

Jak fungoval stát před rokem 1989: Československo 1969–1989. Celou proměnu od roku 1918 ukazuje časová osa vládnutí.

Zdroj: zákon č. 483/1991 Sb. a 484/1991 Sb., § 15; zákon č. 39/2001 Sb.; zákon č. 225/2023 Sb.

Ano, volební vítězství a parlamentní většina dávají legitimitu prosazovat program. Ale i většina rozhoduje uvnitř pravidel: platí Ústava a zákony, soudní kontrola, práva opozice a menšin, svoboda projevu a médií a právo na protest. Demokracie není jen většinové hlasování. Je to většinové rozhodování uvnitř pravidel a kontrol.

Kdo všechno vládu po volbách kontroluje: Kdo kontroluje moc po volbách.

• Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi – e-Sbírka (otevře se v novém okně)
• Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu – e-Sbírka (otevře se v novém okně)
• Zákon č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích – e-Sbírka (otevře se v novém okně)
• Listina základních práv a svobod (č. 2/1993 Sb.), čl. 17 – e-Sbírka (otevře se v novém okně)
• Zákon č. 39/2001 Sb. (novela zákona o ČT po televizní krizi) – e-Sbírka (otevře se v novém okně)
• Sněmovní tisk 231 – průběh projednávání (PSP ČR) (otevře se v novém okně)
• Vláda schválila návrh na změnu financování ČT a ČRo (vlada.gov.cz, 15. 6. 2026) (otevře se v novém okně)
• Rada Českého rozhlasu (rozhlas.cz) (otevře se v novém okně)
• TV Licence – GOV.UK (otevře se v novém okně)
• Rundfunkbeitrag – ARD, ZDF und Deutschlandradio Beitragsservice (otevře se v novém okně)
• The tax-based funding of the Finnish public service broadcaster Yle – Evropská audiovizuální observatoř (Rada Evropy) (otevře se v novém okně)
• ČTK: Koalice poslala do druhého čtení návrh zrušit poplatky pro ČT a ČRo (24. 10. 2026) (otevře se v novém okně)
• Aktuálně.cz: Poplatek už postrádá logiku, hájil se Klempíř (23. 10. 2026) (otevře se v novém okně)
• MediaGuru: Vláda schválila zrušení poplatků pro ČT a ČRo (červen 2026) (otevře se v novém okně)
• Lupa.cz: Zaměstnanci i vedení ČT odmítají vládní zákon o médiích (14. 4. 2026) (otevře se v novém okně)
• ČTK: EBU – v návrhu zákona o financování ČT a ČRo nejsou legislativní záruky (otevře se v novém okně)
• Lupa.cz: Pracovníci ČT a ČRo budou 3. listopadu stávkovat (otevře se v novém okně)
• Aktuálně.cz: Studenti vyhlásili kvůli veřejnoprávním médiím na 3. listopad stávku (otevře se v novém okně)

Institucionální fakta vycházejí ze zákonů ve znění k 29. října 2026. Aktuální spor ověřujeme z více zdrojů a stanoviska vždy připisujeme konkrétnímu aktérovi. Jak pracujeme se zdroji, popisuje stránka Zdroje dat a metodika.