Jak funguje česká demokracie
Proč existuje Senát?
Český Parlament má dvě komory: Poslaneckou sněmovnu s 200 poslanci a Senát s 81 senátory. Senát není její kopie. Volí se jinak, obměňuje se postupně a v některých věcech má jiné pravomoci. Díky tomu zákony neprocházejí jen jedním tělesem zvoleným v jediných volbách.
- senátorů, každý za jeden obvod
- 81senátorů, každý za jeden obvod
- let trvá mandát
- 6let trvá mandát
- obvodů se volí každé 2 roky
- 27obvodů se volí každé 2 roky
Proč dvě komory?
Zákonodárná moc patří Parlamentu, který tvoří dvě komory. Každá vzniká jiným způsobem: Sněmovna se volí celá najednou podle poměrného systému, Senát po třetinách ve 81 jednomandátových obvodech. Obě komory mají i jiný rytmus voleb – Sněmovna se volí jednou za čtyři roky, třetina Senátu každé dva roky. Politické složení obou komor proto nemusí být stejné.
Když Poslanecká sněmovna schválí běžný zákon, legislativní cesta tím většinou nekončí. Návrh dostane Senát a může ho znovu posoudit. Podle situace ho schválí, vrátí se změnami, nebo zamítne. Na chybu tak může upozornit ještě někdo jiný než ten, kdo zákon napsal a prosadil.
Zdroj: Ústava ČR, čl. 15, 16, 18 a 45–46.
Senát není druhá Sněmovna
| Údaj | Poslanecká sněmovna | Senát |
|---|---|---|
| Počet členů | 200 poslanců | 81 senátorů |
| Délka mandátu | 4 roky | 6 let |
| Jak se obměňuje | celá najednou ve volbách | každé 2 roky třetina (27 obvodů) |
| Volební systém | poměrný – volí se kandidátní listiny v krajích | většinový – 81 jednomandátových obvodů, až dvě kola |
| Vztah k vládě | vláda jí odpovídá a potřebuje její důvěru | vládě důvěru nevyslovuje |
| Státní rozpočet | projednává a schvaluje ho | nehlasuje o něm |
| Rozpuštění | lze ji rozpustit v případech podle Ústavy | rozpustit nelze |
- Počet členů
- Sněmovna200 poslancůSenát81 senátorů
- Délka mandátu
- Sněmovna4 rokySenát6 let
- Jak se obměňuje
- Sněmovnacelá najednou ve volbáchSenátkaždé 2 roky třetina (27 obvodů)
- Volební systém
- Sněmovnapoměrný – volí se kandidátní listiny v krajíchSenátvětšinový – 81 jednomandátových obvodů, až dvě kola
- Vztah k vládě
- Sněmovnavláda jí odpovídá a potřebuje její důvěruSenátvládě důvěru nevyslovuje
- Státní rozpočet
- Sněmovnaprojednává a schvaluje hoSenátnehlasuje o něm
- Rozpuštění
- Sněmovnalze ji rozpustit v případech podle ÚstavySenátrozpustit nelze
Podrobněji o první komoře: Jak funguje Poslanecká sněmovna. A historicky: Jak fungoval Senát za první republiky.
Zdroj: Ústava ČR, čl. 16, 18, 35, 42 a 68.
Proč má Senát 81 členů?
Republika je pro senátní volby rozdělena na 81 volebních obvodů a v každém se volí jeden senátor. Každý senátor tak má „svůj“ obvod a lidé v něm vědí, kdo je v Senátu zastupuje. Mandát trvá šest let.
Ústava a volební zákon stanoví, jak systém funguje, ale proč zákonodárci zvolili právě číslo 81, z nich nevyplývá. Spekulace o důvodech proto neuvádíme.
Zdroj: Ústava ČR, čl. 16 odst. 2; zákon č. 247/1995 Sb., § 59.
Proč se Senát obměňuje po třetinách?
Senát se nikdy nevymění celý v jediných volbách. Každé dva roky se volí ve 27 z 81 obvodů. Protože mandát trvá šest let, přijde na každý obvod řada jednou za tři volby.
27 + 27 + 27 = 81
Volby 2026
27 obvodů · č. 3, 6, 9 … 81
Volby 2028
27 obvodů · č. 1, 4, 7 … 79
Volby 2030
27 obvodů · č. 2, 5, 8 … 80
Co to v praxi znamená:
- Změna nálady ve společnosti se do Senátu promítá postupně, v několika volbách za sebou.
- Dvě třetiny senátorů po každých volbách pokračují, takže zkušenosti a znalost rozdělané práce v Senátu zůstávají.
- Jedny volby nemohou nahradit celou komoru najednou, jako se to děje u Sněmovny.
Pokud mandát skončí předčasně, konají se v obvodu doplňovací volby (v posledním roce mandátu už ne). Nově zvolený senátor pak dokončí jen zbytek původního šestiletého období, takže se cyklus obvodů nerozbije.
Podívat se, kterých 27 obvodů se volí v roce 2026 →
Zdroj: Ústava ČR, čl. 16 odst. 2; zákon č. 247/1995 Sb., § 80.
Co může Senát dělat se zákony?
Návrhy zákonů se podávají Poslanecké sněmovně. Může je podat i Senát jako celek. Když Sněmovna běžný zákon schválí, postoupí ho Senátu. Ten má na rozhodnutí 30 dnů a může:
- schválit ho – zákon jde k podpisu prezidentovi;
- vrátit ho s pozměňovacími návrhy – Sněmovna pak hlasuje o verzi Senátu. Když ji nepřijme, může znovu schválit svou původní verzi, ale jen nadpoloviční většinou všech poslanců (101 hlasů);
- zamítnout ho – Sněmovna ho může přijmout opakovaným hlasováním, opět nejméně 101 hlasy;
- vyjádřit vůli nezabývat se jím – zákon je tím přijat.
Když se Senát do 30 dnů nevyjádří vůbec, platí, že je zákon přijat.
U většiny běžných zákonů má tedy poslední slovo Sněmovna. Senát ale může přimět poslance, aby zákon znovu zvážili, a k jeho prosazení pak nestačí většina přítomných poslanců.
U ústavních zákonů je to jinak. Potřebují souhlas třípětinové většiny všech poslanců a zároveň třípětinové většiny přítomných senátorů. Sněmovna tu Senát přehlasovat nemůže. Bez souhlasu obou komor nelze změnit ani volební zákon nebo jednací řád Senátu.
Zdroj: Ústava ČR, čl. 39 odst. 4, čl. 40, 41 a 45–48; přehled Přijímání zákonů – Poslanecká sněmovna (otevře se v novém okně).
Co Senát nemůže?
Aby obraz nebyl zkreslený, je dobré vědět i to, co Senát nedělá:
- Nevládne. Vláda odpovídá Poslanecké sněmovně. Senát jí nevyslovuje důvěru ani ji nemůže odvolat.
- Nerozhoduje o státním rozpočtu. Návrh rozpočtu a státní závěrečný účet projednává a schvaluje jen Sněmovna.
- Nemůže natrvalo zablokovat běžný zákon. Jeho zamítnutí nebo změny může Sněmovna přehlasovat nadpoloviční většinou všech poslanců. Výjimkou je volební zákon a zákony o jednání komor, které musí schválit obě komory.
- Nemá na rozhodnutí neomezený čas. Když se k běžnému zákonu do 30 dnů nevyjádří, zákon je přijat.
Zdroj: Ústava ČR, čl. 40, 42, 46–47 a 68.
Kdy má Senát zvláštní význam?
Některá rozhodnutí bez Senátu přijmout nejde:
- Změny Ústavy a ústavních zákonů – potřebují souhlas obou komor, každé třípětinovou většinou.
- Pravidla voleb a fungování Parlamentu – volební zákon a zákon o styku komor musí schválit Sněmovna i Senát.
- Soudci Ústavního soudu – jmenuje je prezident republiky, ale jen se souhlasem Senátu.
- Důležité mezinárodní smlouvy – například smlouvy upravující práva a povinnosti osob, spojenecké nebo mírové smlouvy a smlouvy o členství v mezinárodní organizaci potřebují souhlas obou komor.
- Ústavní žaloba proti prezidentovi – podává ji Senát se souhlasem Sněmovny k Ústavnímu soudu.
Když je Sněmovna rozpuštěná
Sněmovnu lze za podmínek stanovených Ústavou rozpustit. Senát rozpustit nelze. Do nových voleb proto může na návrh vlády přijímat zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odkladu a jinak by vyžadovaly zákon.
Má to jasné hranice: zákonným opatřením nelze měnit Ústavu, státní rozpočet, státní závěrečný účet, volební zákon ani schvalovat vybrané mezinárodní smlouvy. Nově zvolená Sněmovna musí každé opatření schválit na své první schůzi, jinak přestane platit.
Zdroj: Ústava ČR, čl. 33, 35, 39–40, 49, 65 odst. 2 a 84 odst. 2.
Co znamená, že je Senát „pojistkou“?
Neznamená to, že Senát rozhoduje lépe než Sněmovna. Senátoři se mohou mýlit stejně jako poslanci. Slovo „pojistka“ popisuje, jak je systém postavený, ne kvalitu jeho rozhodnutí.
Jde o tyto vlastnosti:
- Senát vzniká jiným volebním systémem než Sněmovna.
- Nevolí se celý najednou, takže nezávisí na jediném volebním výsledku.
- Nelze ho rozpustit.
- Ústavu nebo volební pravidla nelze změnit bez jeho souhlasu.
Dohromady to znamená, že jeden okamžitý volební výsledek obvykle nestačí k tomu, aby jedna politická síla ovládla celou zákonodárnou moc a sama měnila základní pravidla státu. Zda je to výhoda, nebo zdržování, je už otázka názoru. My popisujeme jen to, jak systém funguje.
Příklady z praxe
Dva dohledatelné případy, kdy role Senátu nebyla jen teorií:
2012 · přímá volba prezidenta
Přímá volba prezidenta znamenala změnu Ústavy, takže ji musely třípětinovou většinou schválit obě komory. Schválila ji Sněmovna i Senát. Vyšla jako ústavní zákon č. 71/2012 Sb. a první přímá volba proběhla v lednu 2013.
2013 · zákonná opatření Senátu
V srpnu 2013 se Sněmovna usnesla na svém rozpuštění a prezident ji 28. srpna rozpustil (č. 265/2013 Sb.). Do voleb přijal Senát na návrh vlády zákonná opatření, mimo jiné daňové úpravy k novému občanskému zákoníku účinnému od roku 2014. Patří sem například opatření č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, nebo č. 344/2013 Sb. Nově zvolená Sněmovna je schválila, a proto platila dál.
Další doložené případy – kdy Senát změnil text zákona, kdy ho Sněmovna přehlasovala a kdy návrh neprošel – najdete v článku Případy, kdy Senát změnil nebo odmítl návrhy zákonů.
Zdroj: Sbírka zákonů (č. 71/2012 Sb., 265/2013 Sb., 340/2013 Sb., 344/2013 Sb.) – e-Sbírka (otevře se v novém okně).
Jak se volí senátor
- V každém z 81 obvodů se volí jeden senátor.
- V prvním kole vyhrává ten, kdo získá nadpoloviční většinu platných hlasů.
- Když to nikdo nezíská, koná se druhé kolo. Postupují do něj dva nejúspěšnější kandidáti z prvního kola a zvolen je ten, kdo dostane víc hlasů.
- Kandidovat může občan ČR, který má právo volit a dosáhl věku 40 let.
Termíny, kandidáty ve vašem obvodu a praktické informace najdete na stránce Senátní volby 2026.
Zdroj: Ústava ČR, čl. 18 odst. 2 a čl. 19 odst. 2; zákon č. 247/1995 Sb., § 75–76.
Podívejte se na Senát v praxi
81 senátorů. 81 obvodů. Každé dva roky se volí třetina.
Časté otázky
Proč má Senát 81 členů?
Volební zákon dělí republiku na 81 senátních obvodů a v každém se volí jeden senátor. Počet senátorů tedy odpovídá počtu obvodů.
Proč se volí jen třetina Senátu?
Ústava stanoví šestiletý mandát a volby každé dva roky. V každých volbách se proto volí ve 27 z 81 obvodů a zbylé dvě třetiny senátorů pokračují.
Může Poslanecká sněmovna Senát přehlasovat?
U běžného zákona zpravidla ano: když ho Senát zamítne, stačí, aby pro něj znovu hlasovala nadpoloviční většina všech poslanců (101). U ústavního zákona to nejde a nejde to ani u volebního zákona – ty potřebují souhlas obou komor.
Může být Senát rozpuštěn?
Ne. Ústava umožňuje rozpustit jen Poslaneckou sněmovnu. Senát tak funguje i ve chvíli, kdy Sněmovna rozpuštěná je.
Co se stane, když je Poslanecká sněmovna rozpuštěna?
Do nových voleb může Senát na návrh vlády přijímat zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odkladu. Nová Sněmovna je pak musí na své první schůzi schválit, jinak přestanou platit.
Zdroje
- Ústava České republiky (č. 1/1993 Sb.) – e-Sbírka (otevře se v novém okně)
- Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu ČR – e-Sbírka (otevře se v novém okně)
- Senát Parlamentu České republiky (otevře se v novém okně)
- Přijímání zákonů – Poslanecká sněmovna (otevře se v novém okně)
Jak s daty a zdroji pracujeme, popisuje stránka Zdroje dat a metodika. Další volby najdete na rozcestníku Volby v České republice.