Co můžu dělat mezi volbami, když nejsem spokojený s politiky?

1. 1

   Kontaktovat politika

   Poslanci, senátoři, zastupitelé, radní, starostové i ministři mají veřejné kontakty. Napsat jim může kdokoli.

   • Kontakt najdete na webu Sněmovny, Senátu, ministerstva nebo na webu obce (sekce zastupitelstvo, úřední deska).
   • Pište k jednomu konkrétnímu rozhodnutí, návrhu nebo hlasování a uveďte, čeho se týká (číslo tisku, bod jednání).
   • Položte jasnou otázku, na kterou jde odpovědět. Konkrétní dotaz má mnohem větší šanci na odpověď než obecná nadávka.
   • Napište, odkud jste. Senátora a zastupitele zajímá hlavně jeho obvod nebo obec.

   Najít poslance →Najít svého senátora →Najít svou obec a zastupitelstvo →

2. 2

   Kontrolovat, jak hlasují

   Hlasování v Parlamentu je veřejné a dohledatelné po jménech. U obcí jsou veřejná usnesení a zápisy ze zastupitelstva.

   • Sněmovna i Senát zveřejňují výsledky každého hlasování včetně toho, jak hlasoval konkrétní poslanec nebo senátor.
   • Obec musí pořizovat zápis z každého zasedání zastupitelstva a občan obce do něj může nahlížet. Mnoho obcí zveřejňuje zápisy a usnesení na webu.

   Hlasování Poslanecké sněmovny (otevře se v novém okně)Hlasování Senátu (otevře se v novém okně)

   Právní základ: zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, § 16 a 95

3. 3

   Požádat o informace podle „stošestky“

   Zákon č. 106/1999 Sb. dává každému právo zeptat se úřadu (ministerstva, kraje, obce, státní firmy…) na informace o jeho činnosti. Nemusíte vysvětlovat proč.

   • Žádost můžete podat ústně nebo písemně, i e-mailem. Uveďte, kdo jste, že žádáte podle zákona č. 106/1999 Sb., a co přesně chcete.
   • Příklad: „Žádám o poskytnutí smlouvy na rekonstrukci náměstí uzavřené v roce 2026 a všech jejích dodatků.“
   • Úřad má na odpověď zpravidla 15 dní od přijetí žádosti; ze závažných důvodů může lhůtu prodloužit nejvýše o 10 dní.
   • Když úřad informaci odmítne, musí vydat rozhodnutí, proti kterému se lze odvolat.

   Některé informace zákon chrání, například osobní údaje nebo obchodní tajemství. Nejde o právní poradnu; podrobnosti stanoví zákon.

   Právní základ: Listina, čl. 17 odst. 5; zákon č. 106/1999 Sb., § 13–16

4. 4

   Podat petici

   Online podpisová akce a petice podle zákona nejsou totéž.

   • Neformální online petice je veřejný projev podpory. Pro úřad nemusí znamenat žádnou povinnost.
   • Petice podle zákona č. 85/1990 Sb. je písemná žádost, návrh nebo stížnost úřadu. Podepisující uvádějí jméno, příjmení a bydliště. Úřad musí do 30 dnů písemně odpovědět, jak věc posoudil.
   • Petici podepsanou alespoň 10 000 lidmi musí projednat i Senát na své schůzi.

   Právní základ: Listina, čl. 18; zákon č. 85/1990 Sb.; zákon č. 107/1999 Sb., § 142

5. 5

   Demonstrovat a protestovat

   Demonstrace proti vládě není popřením výsledků voleb. Vláda má legitimní mandát vládnout a občané mají legitimní právo ji kritizovat, protestovat, veřejně přesvědčovat a požadovat změnu rozhodnutí.

   • Pokojné shromáždění se úřadu (obci) předem oznamuje, nepovoluje se. Zakázat ho lze jen z důvodů stanovených zákonem.
   • Svolavatel odpovídá za pokojný průběh. Protest musí zůstat nenásilný.

   Právní základ: Listina, čl. 19; zákon č. 84/1990 Sb.

6. 6

   Přijít na zastupitelstvo

   Zasedání zastupitelstva obce je veřejné. Je to nejbližší místo, kde lze politiky vidět rozhodovat a přímo se jich zeptat.

   • Obec zveřejňuje termín, místo a program zasedání na úřední desce nejméně 7 dní předem.
   • Občan obce se může na zasedání vyjadřovat k projednávaným bodům podle jednacího řádu.
   • Občan obce může nahlížet do zápisů, usnesení a rozpočtu a podávat zastupitelstvu i radě návrhy a připomínky.

   Právní základ: zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, § 16, 93 a 95

7. 7

   Zapojit se do místní iniciativy nebo spolku

   Mnoho věcí se v obci změní díky lidem, kteří se spojí kolem jednoho konkrétního problému: přechodu pro chodce, parku, školy nebo územního plánu.

   • Zjistěte, jestli stejnou věc už neřeší jiní lidé nebo spolek.
   • Spolek lze založit i formálně podle občanského zákoníku; k zapojení to ale nutné není.
8. 8

   Obrátit se na média

   Pokud máte veřejně významnou informaci, dokumenty nebo konkrétní problém, který se týká víc lidí, můžete ho nabídnout redakci.

   • Odlišujte názor („radnice to dělá špatně“), tvrzení („starosta zakázku zmanipuloval“) a doložitelnou informaci (smlouva, usnesení, e-mail).
   • Novináři budou informace ověřovat. Pomůže, když přinesete dokumenty a víte, odkud pocházejí.
9. 9

   Upozornit na protiprávní jednání v práci (whistleblowing)

   Kdo se v souvislosti s prací dozví o protiprávním jednání, může ho oznámit a zákon ho chrání před odvetou, například výpovědí nebo snížením odměny.

   • Oznámení lze podat vnitřním oznamovacím systémem zaměstnavatele nebo Ministerstvu spravedlnosti.
   • Ochrana se vztahuje jen na oznámení, která splňují podmínky zákona: například se týkají jednání, které zákon vyjmenovává, a oznamovatel má oprávněné důvody považovat oznámení za pravdivé.

   Podmínky ochrany jsou podrobně upravené zákonem. Před oznámením je dobré si je přečíst na oficiálním webu ministerstva.

   Ochrana oznamovatelů – Ministerstvo spravedlnosti (otevře se v novém okně)

   Právní základ: zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů

10. 10

    Vstoupit do politiky

    Nestačí vám politiky jen kontrolovat? Můžete se sami zapojit. Nejbližší cesta vede přes obecní zastupitelstvo.

    Chci se stát zastupitelem →
11. 11

    Příště hlasovat jinak

    Volby uzavírají cyklus politické odpovědnosti. Kdo vás nepřesvědčil, nemusí váš hlas dostat znovu. Podle toho, co politici skutečně udělali, se můžete rozhodnout v dalších volbách.

    Volby v České republice →

12. 12

    Defenestrace

    Defenestrace už dnes mezi doporučené demokratické nástroje nepatří.

    • České dějiny ale znají několik okamžiků, kdy politický konflikt skutečně skončil oknem. Dnes máme jiné nástroje: volby, petice, demonstrace, soudy, svobodná média, právo na informace nebo vlastní kandidaturu.
    Proč jsou pražské defenestrace tak slavné? →

Ano. Vítězství ve volbách a parlamentní většina dávají politikům legitimitu prosazovat svůj program v mezích zákona. Současně ale dál existují opozice, soudy, Senát, média, kontrolní instituce, občanská společnost, právo na informace, svoboda projevu, demonstrace a petice.

Podrobně o institucích: Kdo kontroluje moc po volbách.

• Listina základních práv a svobod – e-Sbírka (otevře se v novém okně)
• Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím – e-Sbírka (otevře se v novém okně)
• Zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním – e-Sbírka (otevře se v novém okně)
• Zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím – e-Sbírka (otevře se v novém okně)
• Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích – e-Sbírka (otevře se v novém okně)
• Zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu – e-Sbírka (otevře se v novém okně)
• Zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů – e-Sbírka (otevře se v novém okně)
• Ochrana oznamovatelů – Ministerstvo spravedlnosti (otevře se v novém okně)

Popisujeme základní pravidla srozumitelně, nejde o právní poradenství. Rozhodující je vždy platné znění zákona.