Poslanecká sněmovna: jak funguje, kdo v ní sedí a co může rozhodnout

poslanců: 200
roky: 4
krajů: 14

Poslanecká sněmovna je komora Parlamentu ČR, která přijímá zákony a zároveň rozhoduje o tom, zda má vláda důvěru. Právě vztah k vládě ji odlišuje od Senátu.

Co je Poslanecká sněmovna

Zákonodárná moc patří Parlamentu, který má dvě komory: Poslaneckou sněmovnu a Senát. Sněmovna má 200 poslanců volených na čtyři roky. Volí se podle zásad poměrného zastoupení – strany získávají mandáty podle toho, kolik dostanou hlasů.

Zvolen může být každý občan ČR s právem volit, kterému je alespoň 21 let. Volit může od 18 let. Mandát vzniká zvolením.

Zdroj: Ústava ČR, čl. 15, 16 odst. 1, 18 odst. 1 a 3, 19 odst. 1 a 3 (aktuální znění v e-Sbírce (otevře se v novém okně), ověřeno 5. 10. 2026).

Jak se Sněmovna liší od Senátu

Srovnání Poslanecké sněmovny a Senátu
Údaj	Poslanecká sněmovna	Senát
Počet členů	200 poslanců	81 senátorů
Volební období	4 roky	6 let, každé 2 roky se volí třetina
Volební systém	poměrný	většinový
Vztah k vládě	vláda je jí odpovědná	vláda mu neodpovídá
Důvěra a nedůvěra vládě	vyslovuje	tuto pravomoc nemá
Běžný zákon	může přehlasovat Senát	může zákon schválit, vrátit nebo zamítnout

Počet členů: Sněmovna200 poslancůSenát81 senátorů
Volební období: Sněmovna4 rokySenát6 let, každé 2 roky se volí třetina
Volební systém: SněmovnapoměrnýSenátvětšinový
Vztah k vládě: Sněmovnavláda je jí odpovědnáSenátvláda mu neodpovídá
Důvěra a nedůvěra vládě: SněmovnavyslovujeSenáttuto pravomoc nemá
Běžný zákon: Sněmovnamůže přehlasovat SenátSenátmůže zákon schválit, vrátit nebo zamítnout

Proč má Česko druhou komoru a co se Senátem dá dělat: Proč existuje Senát a Senát a zákony v praxi.

Zdroj: Ústava ČR, čl. 16, 18, 46, 47, 68 a 72.

Aktuální složení podle poslaneckých klubů

Po volbách se poslanci sdružují do poslaneckých klubů. V 10. volebním období (od 4. 10. 2025) jich je 8. Pořadí je podle počtu členů, nic neříká o vládě ani opozici.

ANO 201180 (40 %)
ODS27 (13,5 %)
Starostové a nezávislí22 (11 %)
Piráti18 (9 %)
KDU-ČSL16 (8 %)
Svoboda a přímá demokracie15 (7,5 %)
Motoristé sobě13 (6,5 %)
TOP 099 (4,5 %)

Celkem 200 z 200 poslanců. Nezařazení poslanci (bez klubu): 0. Délka pruhu je poměrná k největšímu klubu, číslo a podíl z 200 jsou uvedeny vždy.

Kandidátka není totéž co klub

Poslanec může být zvolen na společné kandidátce, ale ve Sněmovně působit v klubu své strany. Poslanci zvolení za SPOLU jsou v klubech ODS (27), KDU-ČSL (16), TOP 09 (9).

Prozkoumat aktuální složení →Najít poslance →

Zdroj: otevřená data Poslanecké sněmovny (poslanci.zip), aktualizováno 6. 10. 2026; přehled klubů na psp.cz (otevře se v novém okně).

Vedení Sněmovny

Předseda Sněmovny podepisuje přijaté zákony spolu s prezidentem a předsedou vlády. Když ani druhá jmenovaná vláda nezíská důvěru, navrhuje prezidentovi nového předsedu vlády. Místopředsedové ho zastupují.

Předseda Poslanecké sněmovny: Tomio Okamura · ve funkci od 5. 11. 2025
Místopředsedové (4): Jiří Barták · od 5. 11. 2025
Patrik Nacher · od 5. 11. 2025
Jan Skopeček · od 14. 11. 2025
Barbora Urbanová · od 5. 6. 2026

Zdroj: Ústava ČR, čl. 51 a 68 odst. 4; funkce podle otevřených dat PSP, viz také místopředsedové na psp.cz (otevře se v novém okně).

Jak se volí poslanci

Volí se 200 poslanců poměrným systémem.
Česko je rozdělené do 14 volebních krajů – jsou to kraje, každý je samostatným volebním obvodem.
Volič může zakroužkovat nejvýše 4 kandidáty, kterým dává přednost (přednostní hlasy).
Kandidátovi musí být nejméně 21 let.

Současní poslanci podle volebního kraje

Středočeský26
Jihomoravský24
Hlavní město Praha23
Moravskoslezský22
Olomoucký13
Ústecký13
Jihočeský12
Plzeňský12
Zlínský12
Královéhradecký11
Pardubický11
Vysočina11
Liberecký6
Karlovarský4

Jak fungují volby do Sněmovny →

Zdroj: Ústava ČR, čl. 16, 18 a 19; zákon č. 247/1995 Sb. (otevře se v novém okně) § 26, § 39 a příloha č. 2 (aktuální znění, ověřeno 5. 10. 2026); počty poslanců podle krajů z dat PSP.

Sněmovna a vláda

Vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně, ne Senátu. Sněmovna rozhoduje, jestli nová vláda dostane důvěru, a kdykoli později jí může důvěru vzít.

Krok 1: Prezident jmenuje vládu
Prezident jmenuje předsedu vlády a na jeho návrh ostatní ministry.
Ústava, čl. 68 odst. 2
Krok 2: do 30 dnů
Vláda musí do třiceti dnů od jmenování předstoupit před Sněmovnu.
Ústava, čl. 68 odst. 3
Krok 3: Vláda žádá Sněmovnu o důvěru
Když Sněmovna žádost zamítne, vláda podá demisi a prezident jmenuje novou.
Ústava, čl. 68 odst. 3–4, čl. 73 odst. 2

Nedůvěra vládě

Návrh na vyslovení nedůvěry musí písemně podat nejméně 50 poslanců. Projde, jen když pro něj hlasuje nadpoloviční většina všech poslanců, tedy alespoň 101. Když Sněmovna vládě nedůvěru vysloví, vláda podá demisi.

Vláda může Sněmovnu o vyslovení důvěry požádat i sama. Každý poslanec navíc může vládu nebo jednotlivé ministry interpelovat – položit jim otázku ve věcech jejich působnosti, na kterou musí odpovědět do 30 dnů.

Zdroj: Ústava ČR, čl. 53, 68, 71, 72 a 73.

Proč se ve Sněmovně často mluví o 101 hlasech?

101 je nadpoloviční většina ze všech 200 poslanců. Ústava ji vyžaduje tam, kde nestačí většina těch, kdo jsou zrovna v sále.

101 není obecná hranice pro všechna hlasování.

Kdy je potřeba 101 hlasů
Situace	Potřeba	Ústava
Přehlasování Senátu, který běžný zákon zamítl	101 hlasů	čl. 47 odst. 1
Trvání na původním znění, když Sněmovna nepřijme verzi vrácenou Senátem	101 hlasů	čl. 47 odst. 3
Přehlasování veta prezidenta	101 hlasů	čl. 50 odst. 2
Vyslovení nedůvěry vládě	101 hlasů	čl. 72 odst. 2

Kdy je potřeba 101 hlasů

Přehlasování Senátu, který běžný zákon zamítl: 101 hlasů · čl. 47 odst. 1
Trvání na původním znění, když Sněmovna nepřijme verzi vrácenou Senátem: 101 hlasů · čl. 47 odst. 3
Přehlasování veta prezidenta: 101 hlasů · čl. 50 odst. 2
Vyslovení nedůvěry vládě: 101 hlasů · čl. 72 odst. 2

Kdy 101 hlasů neplatí
Situace	Potřeba	Ústava
Běžný zákon, důvěra vládě a většina dalších usnesení	většina přítomných poslanců	čl. 39 odst. 2
Přijetí zákona ve znění vráceném Senátem	většina přítomných poslanců	čl. 47 odst. 2
Ústavní zákon	120 hlasů (3/5 všech poslanců) a souhlas Senátu	čl. 39 odst. 4
Aby Sněmovna mohla vůbec hlasovat	přítomna alespoň třetina poslanců	čl. 39 odst. 1

Kdy 101 hlasů neplatí

Běžný zákon, důvěra vládě a většina dalších usnesení: většina přítomných poslanců · čl. 39 odst. 2
Přijetí zákona ve znění vráceném Senátem: většina přítomných poslanců · čl. 47 odst. 2
Ústavní zákon: 120 hlasů (3/5 všech poslanců) a souhlas Senátu · čl. 39 odst. 4
Aby Sněmovna mohla vůbec hlasovat: přítomna alespoň třetina poslanců · čl. 39 odst. 1

Příklad: když je v sále 150 poslanců, běžný zákon projde 76 hlasy. Přehlasovat zamítnutí Senátem ale nejde s méně než 101 hlasy, ať je přítomno kolik chce poslanců.

Zdroj: Ústava ČR, čl. 39, 47, 50 a 72 (aktuální znění, e-Sbírka).

Jak vzniká zákon

Krok 1: NávrhPodat ho může poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda nebo zastupitelstvo kraje.
Krok 2: 1. čteníObecná rozprava v plénu. Sněmovna návrh zamítne, vrátí k dopracování, nebo přikáže výborům.
Krok 3: VýboryGaranční výbor návrh projedná, může navrhnout změny a doporučí, jak hlasovat.
Krok 4: 2. čteníPoslanci podávají pozměňovací návrhy.
Krok 5: 3. čteníHlasuje se o pozměňovacích návrzích a o návrhu jako celku.
Krok 6: SenátMá 30 dnů. Může návrh schválit, zamítnout, vrátit s pozměňovacími návrhy, nebo se jím nezabývat.
Krok 7: PrezidentMůže zákon do 15 dnů vrátit (ne ústavní zákon). Sněmovna ho pak může přehlasovat.
Krok 8: VyhlášeníZákon platí až po vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Ne všechny typy zákonů procházejí úplně stejným režimem.

Státní rozpočet projednává a schvaluje jen Poslanecká sněmovna, Senát ho nedostane.
Ústavní zákon potřebuje 3/5 všech poslanců i 3/5 přítomných senátorů a prezident ho nemůže vrátit.
Volební zákon musí schválit obě komory, Sněmovna Senát přehlasovat nemůže.
Jednací řád zná i zkrácená řízení, například schválení již v prvním čtení.

Zdroj: Ústava ČR, čl. 39–52; Přijímání zákonů – Poslanecká sněmovna (otevře se v novém okně).

Výbory: kde se dělá detailní práce

Velká část detailní parlamentní práce neprobíhá přímo v plénu, ale ve výborech. Výbor projednává návrhy zákonů ze své oblasti, připravuje pozměňovací návrhy a doporučuje plénu, jak hlasovat.

V tomto volebním období má Sněmovna 18 výborů, 15 komisí a 5 stálých delegací. Například:

Rozpočtový výbor26 členů
Ústavně-právní výbor19 členů
Hospodářský výbor26 členů
Výbor pro bezpečnost16 členů
Výbor pro evropské záležitosti22 členů

Zdroj: otevřená data PSP; výbory na psp.cz (otevře se v novém okně); role výborů podle popisu legislativního procesu PSP.

Studujete toto téma?

Učebnice, odborná literatura a primární zdroje k českému politickému systému.

Literatura a zdroje →

Kam dál

Zdroje

Zdroj aktuálních dat: Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

Aktualizováno z dat PSP: 6. 10. 2026 (export PSP ze dne 6. 10. 2026). Otevřená data PSP (otevře se v novém okně)

Právní údaje ověřeny 5. 10. 2026. Obecně o našich zdrojích: Zdroje dat a metodika.