NechciVolit.cz

Senát a zákony

Případy, kdy Senát změnil nebo odmítl návrhy zákonů

Senát od roku 1996 vrátil nebo zamítl téměř 800 návrhů zákonů. Někdy Sněmovna jeho změny přijala, jindy Senát přehlasovala a někdy návrh nakonec neprošel. Na sedmi konkrétních případech ukazujeme, jak to funguje v praxi.

Jak Senát vstupuje do zákonů

Když Sněmovna schválí běžný zákon, Senát má 30 dnů a může:

  • návrh schválit,
  • vrátit ho s pozměňovacími návrhy – Sněmovna pak buď přijme senátní znění, nebo na svém znění setrvá,
  • návrh zamítnout – Sněmovna ho může přehlasovat nadpoloviční většinou všech poslanců, tedy 101 hlasy,
  • nebo se jím nezabývat.

U ústavních zákonů a u některých zákonů podle čl. 40 Ústavy, například volebního, platí jiný režim: bez souhlasu Senátu je přijmout nelze.

Jak funguje Senát a proč existuje →

Senát a návrhy zákonů v číslech

návrhů zákonů Senát od roku 1996 vrátil nebo zamítl
799návrhů zákonů Senát od roku 1996 vrátil nebo zamítl
vrátil s pozměňovacími návrhy
629vrátil s pozměňovacími návrhy
Sněmovna přijala senátní znění
350×Sněmovna přijala senátní znění
návrhů Senát zamítl
170návrhů Senát zamítl
Sněmovna zamítnutí přehlasovala
112×Sněmovna zamítnutí přehlasovala
zamítnutý běžný návrh Sněmovna nepřehlasovala
29×zamítnutý běžný návrh Sněmovna nepřehlasovala
ústavních zákonů Senát zamítl
7ústavních zákonů Senát zamítl

Počítáme jednotlivé sněmovní tisky v období od roku 1996 do 4. 10. 2026, nikoli unikátní zákony. Zdroj: otevřená data Poslanecké sněmovny a historie tisků na psp.cz a senat.cz. Jak jsme data počítali

Senát změnil text a Sněmovna změny přijala

2001

Česká národní banka v Ústavě

Senát změnil text ústavního zákona a Sněmovna jeho znění přijala.

Znění schválené Sněmovnou
„Česká národní banka je ústřední bankou státu. Do její činnosti lze zasahovat pouze na základě zákona.“
Znění podle Senátu – dnešní čl. 98 odst. 1 Ústavy
„Česká národní banka je ústřední bankou státu. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu; do její činnosti lze zasahovat pouze na základě zákona.“

Zvýrazněnou část doplnil Senát. Protože šlo o ústavní zákon, Sněmovna nemohla Senát přehlasovat – bez jeho souhlasu by se článek změnit nedal.

  1. Sněmovna26. 1. 2001 schválila vládní návrh nového znění čl. 98 Ústavy o České národní bance (123 hlasů, potřeba 120).
  2. Senát18. 10. 2001 návrh vrátil s pozměňovacím návrhem, který do článku doplnil hlavní cíl ČNB (53 pro, 0 proti).
  3. Sněmovna27. 11. 2001 přijala senátní znění poměrem 158 : 0.
  4. VýsledekÚstavní zákon č. 448/2001 Sb. Senátem doplněná věta je dodnes součástí čl. 98 odst. 1 Ústavy.

Zdroje:Historie tisku 694 – psp.cz (otevře se v novém okně)Senátní tisk 10 (3. funkční období) – senat.cz (otevře se v novém okně)Hlasování Senátu (otevře se v novém okně)Hlasování PS č. 30 (otevře se v novém okně)448/2001 Sb. (otevře se v novém okně)Ústava ČR (otevře se v novém okně)

1999

Zákon o svobodném přístupu k informacím

Senát zákon navrhl a jeho pozměňovací návrhy se staly součástí konečného znění.

  1. SenátNávrh zákona o svobodném přístupu k informacím (zákon o svobodě informací) předložil Sněmovně Senát.
  2. Sněmovna10. 2. 1999 návrh schválila s vlastními úpravami.
  3. Senát11. 3. 1999 návrh vrátil se 7 pozměňovacími návrhy. Mimo jiné upravil název zákona na dnešní podobu a změnil pravidla odvolání a úhrady nákladů.
  4. Sněmovna11. 5. 1999 přijala senátní znění (111 pro, 45 proti).
  5. VýsledekZákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím – v názvu i znění, které schválil Senát.

Zdroje:Historie tisku 16 – psp.cz (otevře se v novém okně)Senátní tisk 10 (2. funkční období) – senat.cz (otevře se v novém okně)Těsnopisecká zpráva PS 11. 5. 1999 (otevře se v novém okně)106/1999 Sb. (otevře se v novém okně)

Senát návrh zamítl

… a Sněmovna ho přehlasovala

2011

Zákon o zdravotních službách

U běžného zákona Senát nemusí mít poslední slovo.

  1. Sněmovna7. 9. 2011 návrh schválila.
  2. Senát6. 10. 2011 návrh zamítl (44 pro zamítnutí, 11 proti).
  3. SněmovnaV listopadu 2011 na svém znění setrvala – 110 hlasy, potřeba bylo 101.
  4. VýsledekZákon č. 372/2011 Sb.

Zdroje:Historie tisku 405 – psp.cz (otevře se v novém okně)Senátní tisk 183 – senat.cz (otevře se v novém okně)Hlasování Senátu (otevře se v novém okně)Hlasování PS (otevře se v novém okně)372/2011 Sb. (otevře se v novém okně)

… a Sněmovna 101 hlasů nenašla

2002

Úvěr na nadzvuková letadla

100 hlasů nestačilo. Potřeba bylo 101.

100hlasů pro101potřeba

  1. Sněmovna9. 5. 2002 schválila vládní návrh zákona o přijetí úvěrů na financování 24 letadel JAS 39 Gripen.
  2. Senát31. 5. 2002 návrh zamítl (45 pro zamítnutí, 26 proti).
  3. Sněmovna13. 6. 2002 hlasovala znovu: 100 pro, 94 proti. K přehlasování Senátu bylo potřeba 101 hlasů.
  4. VýsledekNávrh se nestal zákonem.

Zdroje:Historie tisku 1229 – psp.cz (otevře se v novém okně)Senátní tisk 334 – senat.cz (otevře se v novém okně)Hlasování Senátu (otevře se v novém okně)Hlasování PS č. 14 (otevře se v novém okně)

2006

Trestní zákoník

Po zamítnutí Senátem se návrh nestal zákonem.

  1. Sněmovna30. 11. 2005 schválila vládní návrh trestního zákoníku.
  2. Senát8. 2. 2006 návrh zamítl (42 pro zamítnutí, 22 proti).
  3. Sněmovna21. 3. 2006 hlasovala znovu: jen 20 pro, potřeba bylo 101.
  4. VýsledekNávrh se nestal zákonem.

Nový trestní zákoník byl přijat až o tři roky později na základě nového vládního návrhu (předloženého v roce 2008) a stal se zákonem č. 40/2009 Sb. Nešlo o pokračování původního návrhu.

Zdroje:Historie tisku 744 – psp.cz (otevře se v novém okně)Senátní tisk 219 – senat.cz (otevře se v novém okně)Hlasování PS (otevře se v novém okně)Nový návrh – tisk 410 (2008) (otevře se v novém okně)40/2009 Sb. (otevře se v novém okně)

Kde Senát nejde jednoduše přehlasovat

2018–2019

Změny volebních zákonů

U volebního zákona se obě komory musí shodnout na stejném textu.

U volebního zákona a několika dalších zákonů podle čl. 40 Ústavy Sněmovna Senát přehlasovat nemůže. Obě komory se musí shodnout na stejném textu – pokud ne, posílají si návrh tam a zpět. Tomuto postupu se říká „člunek“.

Senátní změny se týkaly hlavně školení okrskových volebních komisí, odlišení obálek a hlasovacích lístků a posunutí účinnosti zákona z 10. na 15. den po vyhlášení.

  1. Sněmovna14. 9. 2018 schválila vládní návrh změn volebních zákonů.
  2. Senát19. 12. 2018 návrh vrátil s pěti převážně technickými změnami (67 pro, 0 proti).
  3. Sněmovna23. 1. 2019 přijala senátní znění.
  4. VýsledekZákon č. 38/2019 Sb.

Zdroje:Historie tisku 137 – psp.cz (otevře se v novém okně)Senátní tisk 336 – senat.cz (otevře se v novém okně)Hlasování Senátu (otevře se v novém okně)Zákon o styku komor (300/2017 Sb.) (otevře se v novém okně)38/2019 Sb. (otevře se v novém okně)

Ústavní zákony

U ústavního zákona Sněmovna zamítnutí Senátu přehlasovat nemůže. Ke změně Ústavy je potřeba třípětinová většina v obou komorách. V analyzovaném období Senát zamítl 7 ústavních zákonů. Příklad, kdy Senát ústavní text naopak změnil a Sněmovna jeho znění přijala, je Česká národní banka v roce 2001.

2013

Když je Sněmovna rozpuštěná

Sněmovna v srpnu 2013 schválila zákon o dani z nabytí nemovitých věcí a krátce nato byla rozpuštěna. Senát zákon v září zamítl a rozpuštěná Sněmovna o něm už nemohla hlasovat. Vláda pak Senátu navrhla zákonné opatření se stejným tématem. Senát ho schválil a vyšlo jako č. 340/2013 Sb. Nově zvolená Sněmovna ho na své první schůzi potvrdila.

  1. Sněmovna8. 8. 2013 schválila zákon o dani z nabytí nemovitých věcí, 28. 8. 2013 byla rozpuštěna.
  2. Senát12. 9. 2013 zákon zamítl. Rozpuštěná Sněmovna o něm už nemohla hlasovat.
  3. Senát9. 10. 2013 schválil vládní návrh zákonného opatření se stejným tématem (52 pro, 0 proti).
  4. VýsledekZákonné opatření č. 340/2013 Sb.; nově zvolená Sněmovna ho 27. 11. 2013 na své první schůzi schválila.

Zdroje:Historie tisku 1003 – psp.cz (otevře se v novém okně)Senátní tisk 170 – senat.cz (otevře se v novém okně)Zákonné opatření – senat.cz (otevře se v novém okně)Schválení Sněmovnou – tisk 3 (2013) (otevře se v novém okně)340/2013 Sb. (otevře se v novém okně)

Co z toho plyne

Senát nemá u běžných zákonů automaticky poslední slovo. Jeho zásahy ale mohou změnit konečný text zákona, donutit Sněmovnu hlasovat znovu nebo v některých případech způsobit, že návrh nepokračuje. U ústavních zákonů a některých zákonů podle čl. 40 je jeho souhlas nezbytný.

Proč Senát vůbec existuje? →Prozkoumat všech 81 senátních obvodů

Jak jsme data počítali

  • Jednotkou je jeden sněmovní tisk – návrh zákona v jednom volebním období Sněmovny. Čísla proto neudávají počet unikátních zákonů; stejný záměr předložený znovu se počítá jako další tisk.
  • Období: od roku 1996 do 4. 10. 2026.
  • Výchozím zdrojem jsou otevřená data Poslanecké sněmovny (otevře se v novém okně). Rozhodnutí Senátu i následný postup Sněmovny jsme u každého tisku ověřili proti historii tisku.
  • 770 z 799 tisků jsme ověřili přímo proti historii senátního tisku na senat.cz; 29 starších případů proti historii na psp.cz a otevřeným datům.
  • Zvlášť počítáme návrhy, o kterých Sněmovna po zásahu Senátu nehlasovala, protože skončilo její volební období (22 zamítnutých a 3 vrácené).

Obecně o našich zdrojích: Zdroje dat a metodika.