Jak se volí poslanci do Poslanecké sněmovny

Poslanecká sněmovna má 200 poslanců, kteří jsou voleni na 4 roky. Volby se konají podle zásad poměrného zastoupení: mandáty se rozdělují podle podílu hlasů, ne tak, že v každém obvodu vyhraje jeden kandidát.

Zvolen může být každý volič, kterému je nejpozději druhý den voleb alespoň 21 let. Volit může každý občan od 18 let.

Zdroj: Ústava ČR, čl. 16 odst. 1, čl. 18 odst. 1 a 3, čl. 19 odst. 1; zákon č. 247/1995 Sb., § 24 a 25.

Volby probíhají ve 14 volebních krajích. Volebními kraji jsou přímo kraje (vyšší územní samosprávné celky) a každý kraj je samostatným volebním obvodem.

• Hlavní město Praha
• Středočeský
• Jihočeský
• Plzeňský
• Karlovarský
• Ústecký
• Liberecký
• Královéhradecký
• Pardubický
• Vysočina
• Jihomoravský
• Olomoucký
• Zlínský
• Moravskoslezský

Volič hlasuje v kraji, kde volí, a dostane hlasovací lístky kandidátek, které kandidují právě tam. S voličským průkazem může hlasovat v jiném okrsku, i v jiném kraji. Hlasování v zahraničí se započítává do kraje, který pro danou oblast Státní volební komise vylosuje.

Kolik mandátů kraj dostane, se určí až po volbách – podle počtu platných hlasů odevzdaných v kraji, ne podle počtu obyvatel. Celkový počet platných hlasů v republice se vydělí 200 (republikové mandátové číslo); počet platných hlasů v kraji se vydělí tímto číslem a kraj dostane celou část výsledku. Zbývající mandáty dostanou kraje s největšími zbytky.

Zdroj: zákon č. 247/1995 Sb., § 26, 27, 28, 31 odst. 2, § 48 a příloha č. 2.

Kandidátní listinu (kandidátku) může podat registrovaná politická strana, politické hnutí nebo koalice. Koalice musí mít ve všech krajích stejné složení a stejný název. Kandidátka obsahuje konkrétní kandidáty v daném kraji v určeném pořadí; nejvyšší počet kandidátů pro každý kraj stanoví zákon (od 14 v Karlovarském kraji po 36 v Praze a Moravskoslezském kraji).

Pořadí na kandidátce má význam: mandáty, které strana v kraji získá, obsazují kandidáti podle pořadí na hlasovacím lístku. Voliči ho ale mohou změnit přednostními hlasy.

Zdroj: zákon č. 247/1995 Sb., § 31 odst. 1 a 2, § 38, § 50 odst. 5 a příloha č. 2.

1. 1Vybere jednu kandidátkuKaždá volební strana má vlastní hlasovací lístek.
2. 2Vloží ji do úřední obálkyDo obálky patří jediný hlasovací lístek – to je hlas pro tuto kandidátku.
3. 3Může zakroužkovat až 4 kandidátyZakroužkováním pořadového čísla dává kandidátům na tomtéž lístku přednostní hlas. Kroužkovat není povinné.

Preferenční hlas se dává kandidátovi uvnitř vybrané kandidátky.

Kandidáty jiné strany zvýhodnit nelze. Jiné úpravy lístku (škrtání, připisování) nemají vliv. Kdo zakroužkuje víc než 4 kandidáty, jeho hlas pro stranu platí, jen se k přednostním hlasům nepřihlíží.

Zdroj: zákon č. 247/1995 Sb., § 38, 39 a 41.

Zjednodušeně: nejdřív se určí, které strany a koalice celostátně překročily zákonnou hranici. Jen jejich hlasy se pak přepočítávají na mandáty – nejdřív v každém kraji zvlášť, a co v krajích zbude, rozdělí se celostátně.

1. Krok 1: Hlas pro kandidátku↓
2. Krok 2: Hlasy v kraji↓
3. Krok 3: Strany a koalice nad zákonnou hranicí↓
4. Krok 4: Přepočet hlasů↓
5. Krok 5: Počet mandátů↓
6. Krok 6: Konkrétní zvolení kandidáti

1. Hranice pro postup (uzavírací klauzule)

Procenta se počítají z celostátního počtu platných hlasů. K hlasům stran pod hranicí se při rozdělování mandátů nepřihlíží. Kdyby hranici překročila méně než dvě volební strany, zákon hranice postupně snižuje o jeden procentní bod.

2. První skrutinium: v každém kraji

Hlasy postupujících stran v kraji se sečtou a vydělí počtem mandátů kraje zvětšeným o 2. Výsledek (zaokrouhlený) je krajské volební číslo. Strana dostane tolik mandátů, kolikrát se toto číslo celé vejde do jejích hlasů v kraji. Kdyby se tak rozdělilo víc mandátů, než kraj má, odeberou se straně s nejmenším zbytkem.

3. Druhé skrutinium: celostátně

Mandáty, které v krajích nebyly rozděleny, se rozdělí ve druhém skrutiniu. Sečtou se zbytky hlasů každé strany ze všech krajů (u strany bez mandátu v kraji všechny její hlasy). Součet zbytků se vydělí počtem nerozdělených mandátů zvětšeným o 1 (republikové volební číslo) a mandáty se přidělí podle toho, kolikrát se číslo vejde do zbytků strany; co zbude, dostanou strany s největšími zbytky. Získané mandáty se pak straně přidělí do krajů, kde měla v prvním skrutiniu největší zbytky.

Zdroj: zákon č. 247/1995 Sb., § 48–51.

Když strana získá v kraji například tři mandáty, obsadí je tři kandidáti podle výsledného pořadí na její kandidátce. Výsledné pořadí je původní pořadí upravené přednostními hlasy (kandidáti nad hranicí 5 % jdou dopředu).

Kandidátka + kroužky → výsledné pořadí → počet mandátů strany v kraji → konkrétní poslanci.

Mandát ze druhého skrutinia dostane první dosud nezvolený kandidát podle upraveného pořadí v kraji, kam byl mandát přidělen. Kandidáti, kteří mandát nezískali, se stávají náhradníky v pořadí podle výsledků voleb. Když se mandát uprázdní, nastupuje náhradník téže volební strany ze stejného kraje; není-li tam žádný, náhradník téže strany z jiného kraje.

Zdroj: zákon č. 247/1995 Sb., § 50 odst. 5–8, § 51 odst. 5 a 6, § 53 odst. 1.

Ve volbách kandiduje volební strana – strana, hnutí nebo koalice. Ve Sněmovně se poslanci sdružují do poslaneckých klubů, které vznikají až po volbách. Společná kandidátka se tak může rozdělit do více klubů.

Proto na NechciVolit.cz vedeme kandidátku a parlamentní klub jako dvě různá data – v Exploreru poslanců najdete u každého poslance klub i kandidátku zvlášť.

Smyšlený kraj má 10 mandátů. Předpokládejme, že všechny čtyři strany celostátně překročily hranici 5 %, a podívejme se jen na první skrutinium v tomto kraji.

1. Součet hlasů postupujících stran: 100 000. Vydělí se počtem mandátů kraje + 2 = 12.
2. Krajské volební číslo (zaokrouhleno): 8 333.
3. Každá strana dostane tolik mandátů, kolikrát se krajské volební číslo celé vejde do jejích hlasů:

V tomto příkladu se rozdělí všech 10 mandátů kraje už v prvním skrutiniu. Zbytky hlasů se přesto převádějí do celostátního druhého skrutinia. S jinými čísly může část mandátů zůstat nerozdělená a rozdělí se až tam.

Strana A má v kraji 4 mandáty. Ty obsadí 4 kandidáti podle výsledného pořadí: kdo z nich získal alespoň 2 000 přednostních hlasů (5 % z 40 000), jde dopředu.

Čísla jsou smyšlená a slouží jen k ilustraci postupu podle zákona. Skutečné výsledky počítá a zveřejňuje Český statistický úřad.

Zdroj postupu: zákon č. 247/1995 Sb., § 50 odst. 2–7 a § 51 odst. 1.

Zdroj: zákon č. 247/1995 Sb., § 31, 39, 41, 49 a 50.