NechciVolit.cz

Historie · 1419 · 1483 · 1618

Pražské defenestrace: když politický spor skončil oknem

Proč se v českých dějinách několikrát vyhazovalo z oken, co jednotlivé defenestrace způsobily a proč dnes politické konflikty řešíme jinak.

České dějiny mají poněkud neobvyklý způsob, jak vstoupily do evropského politického slovníku: defenestraci.

V Praze se taková událost odehrála několikrát a nejméně dvě z nich výrazně ovlivnily evropské dějiny. Dnes ale máme pro politické konflikty jiné nástroje.

Co můžu dělat mezi volbami →

Tři defenestrace na jedné ose

  1. 1419První pražská defenestracevyhrocení konfliktuhusitská revoluce
  2. 1483Pražský převratzměna mocenských poměrů v pražských městechsmír 1485
  3. 1618Defenestrace na Pražském hraděstavovské povstáníBílá hora 1620třicetiletá válka

Šipky znamenají „následovalo“, ne „jedinou příčinou bylo“. Dějiny jsou bohužel složitější než okno.

1419

První pražská defenestrace

· Novoměstská radnice

Po upálení Jana Husa (1415) rostlo v Praze napětí mezi stoupenci reformy (kališníky) a jejich odpůrci. Král Václav IV. krátce předtím dosadil na Novém Městě konšely nepřátelské husitům.

  • Průvod vedený kazatelem Janem Želivským přišel k radnici žádat propuštění uvězněných stoupenců.
  • Podle dobových zpráv někdo z radnice hodil na průvod kámen. Dav vtrhl dovnitř a vyhodil purkmistra, konšely a další osoby z oken; dole je ubili.

Nejisté: Počet obětí se v pramenech a literatuře liší, uvádí se zhruba sedm až třináct lidí.

Co následovalo: Událost patří k bezprostředním spouštěčům husitské revoluce. Václav IV. zemřel 16. srpna 1419 a konflikt se v následujících měsících vyhrotil v otevřenou válku.

Zdroj: Česká národní banka; Prague.eu (Hlavní město Praha); Encyklopedie Prahy 2.

1483

Druhá pražská defenestrace

· radnice Starého, Nového Města a Malé Strany

Za vlády Vladislava II. Jagellonského se v Praze znovu vyostřily spory mezi katolíky a kališníky. Kališníci se obávali, že katolická strana chce v pražských městech převzít moc.

  • Kališnická strana provedla ve všech třech pražských městech převrat a obsadila radnice.
  • Část konšelů byla zabita a těla některých z nich byla vyhozena z oken; nejvíc se to týkalo Novoměstské radnice.

Nejisté: Tato defenestrace je méně známá a prameny se liší v počtu obětí i v tom, co přesně se stalo na které radnici. Ve starší literatuře se jako „druhá“ někdy označuje až defenestrace z roku 1618.

Co následovalo: Pražská města uzavřela 6. října 1483 dohodu o jednotě a převahu v nich získali kališníci. Smír mezi katolíky a kališníky přinesl až kutnohorský sněm v roce 1485, takže tato defenestrace válku spíš nevyvolala.

Zdroj: Encyklopedie Prahy 2.

1618

Třetí pražská defenestrace

· česká dvorská kancelář na Pražském hradě

Nekatoličtí stavové obviňovali habsburskou vládu, že porušuje Majestát Rudolfa II. z roku 1609, který zaručoval náboženskou svobodu. Záminkou byly události v Hrobech a Broumově, kde byly evangelické kostely zavřeny nebo zbořeny.

  • Ozbrojení stavové přišli ráno do české dvorské kanceláře, kde zastihli čtyři královské místodržící.
  • Po hádce vyhodili z oken místodržící Viléma Slavatu z Chlumu a Košumberka a Jaroslava Bořitu z Martinic a po nich i sekretáře Filipa Fabricia.
  • Všichni tři přežili. Slavata byl zraněn, Martinic a Fabricius vyvázli bez vážných zranění, ačkoli se na ně podle pramenů střílelo.

Co následovalo: Následovalo české stavovské povstání, které skončilo porážkou na Bílé hoře (1620) a popravou 27 účastníků odboje na Staroměstském náměstí (1621). Defenestrace se zároveň stala jedním z počátků třicetileté války (1618–1648).

Zdroj: Univerzita Karlova; Časopis Národního muzea, řada historická 193 (2024), s. 3–42; Encyclopaedia Britannica.

Proč je Praha s defenestracemi tak spojovaná?

Nejde o žádný „národní zvyk“. Všechny tři případy se odehrály v sídlech městské nebo zemské správy v době, kdy se náboženský spor mísil se sporem o moc. Zčásti je to historická shoda okolností, zčásti význam následků. Zvlášť defenestrace z roku 1618 se stala evropsky známým symbolem začátku velkého konfliktu, a slovo se tak s Prahou spojilo natrvalo.

Mýty a realita

  • „Všichni po defenestraci zemřeli.“

    Ne vždy. V roce 1618 Slavata, Martinic i Fabricius přežili. V letech 1419 a 1483 ale oběti byly.

  • „Dopadli do hromady hnoje.“

    Populární příběh, jehož pravdivost historicky jistá není. Katolická strana tehdy připisovala záchranu Panně Marii, historici upozorňují spíš na svažitý terén pod okny, který pád zmírnil.

  • „Defenestrace byla běžná česká politická metoda.“

    Ne. Jde o několik mimořádných událostí rozprostřených přes dvě stě let.

  • „Po každé defenestraci začala válka.“

    Příliš zjednodušené. Defenestrace z roku 1483 skončila dohodou a smírem; u 1419 a 1618 byla jedním ze spouštěčů, ne jedinou příčinou.

Zdroj: Univerzita Karlova; Časopis Národního muzea, řada historická 193 (2024), s. 3–42.

Dnes máme jiné nástroje.

Petice. Demonstrace. Volby. Soudy. Svobodná média. Právo na informace. Občanské iniciativy. Vlastní kandidatura.

Defenestrace už dnes mezi doporučené demokratické nástroje nepatří.

Volby dávají mandát vládnout. Nedávají mandát vládnout bez kontroly a bez odpovědnosti.

Co můžu dělat mezi volbami →

Časté otázky

Co je defenestrace?

Vyhození člověka z okna. Slovo vychází z latinského fenestra, okno.

Kolik bylo pražských defenestrací?

Obvykle se uvádějí tři: 1419, 1483 a 1618. Starší literatura někdy počítá jen dvě (1419 a 1618) a defenestraci z roku 1483 vynechává.

Kdy byla první pražská defenestrace?

30. července 1419 na Novoměstské radnici.

Kdy byla druhá pražská defenestrace?

24. září 1483, při převratu v pražských městech.

Kdy byla třetí pražská defenestrace?

23. května 1618 na Pražském hradě.

Kdo byl vyhozen z okna v roce 1618?

Královští místodržící Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka a Jaroslav Bořita z Martinic a jejich sekretář Filip Fabricius.

Přežili pražskou defenestraci?

V roce 1618 ano, všichni tři. Při defenestracích v letech 1419 a 1483 ale lidé zemřeli.

Začala defenestrace třicetiletou válku?

Byla jedním z jejích počátků: následovalo české stavovské povstání, které se rozšířilo v evropský konflikt. Jedinou příčinou války ale nebyla.

Proč se defenestrace spojuje s Prahou?

Protože se tu odehrálo několik výrazných případů a zvlášť ten z roku 1618 se stal evropsky známým symbolem začátku velkého konfliktu.

Zdroje

Kde se prameny rozcházejí (počty obětí, číslování defenestrací, legenda o hnoji), uvádíme to výslovně.

Jak se v Česku vládlo od roku 1918 →

Kam dál